POZNÁMKY K ČESKÉ FRAZEOLOGII A IDIOMATICE
A. Frazémy geografické I.
21.10.2011
Když jsem nedávno přemýšlel o tom, kolik mám studijních povinností, kolik mám napsat testů, prací, úkolů, napadl mne výraz: "hory úkolů". A to mne přivedlo na myšlenku napsat několik řádků o frázích (frazémech) a přenesených pojmenováních, které můžeme označit jako frazémy geografické, neboť se v nich vyskytují zeměpisné pojmy. Jesti je to oficiální termín, (zatím) nevím.
Začněme od slova hory. V jakých výrazech ho můžeme najít? Zmínil jsem již ony hory úkolů. Obdobně hory formulářů. Hory zde evokují velké množství, či spíše vysokou hromadu - představme si například knihy a učebnice naskládané na sobě. Směřují do výšky, stejně jako "opravdové" hory. V anglickém jazyce se naproti v tomto kontextu se slovem hory nesetkáme. Obdobou mohou být např. výrazy: loads of sth. či dozens of sth., doslova hromady, tucty. Zajímavé také je, že výraz hora (tedy singulární) se v českých frázích moc nevyskytuje. Asi proto, že není dostatečně hyperbolický. Dalším frazémem s horami jsou hory doly, doslova znamenající "všechno možné". Tento frazém můžeme řadit mezi tzv. frazémy kontrastové (jsou založeny na kontrastu, obdobně první poslední). Všimněme si i zvukové stránky tohoto frazému - je dosti eufonická, proto (přes příjemnou výslovnost) je tento frazém široce rozšířen. Libozvučnost je obecně důležitou charakteristikou mnoha frazémů, bezesporu napomáhající jejich snadnému zapamatování a tedy i snadnému rozšíření mezi uživateli jazyka. Jako příklad uveďme: ať už Pavel nebo Šavel nebo Bez peněz do hospody nelez. V angličtině dokonce existují frazémy, které jsou založeny výhradně na libozvučnosti a jejichž slova se samostatně nevyskytují, sémantický význam nemají téměř žádný (flotsam and jetsam - nepořádek, vše zpřeházeno).
Podobný význam jako slovo hory má i kopec. Ten se používá nejen pro označení skupiny konkrétních substantiv (kopec knih), ale i abstraktních substantiv (kopec práce). Další užití je ve spojení s jídlem (kopec jídla). Označujeme jím, jak vidno, takové množství jídla, které není možno sníst a již pohled na ně nás odrazuje (nejčastěji frazém pronášíme při obdržení jídla). Máme-li tento frazém dále rozebírat, dospějeme k faktu, že jím označujeme zejména ty pokrmy, které jsou tvořeny, kostrbatě řečeno, jen jednou složkou. Jinak, lépe, nejsou složeny z přílohy a např. masa. Říkáme tedy kopec rýže, brambor, těstovin - z mé zkušenosti velice často -, nákypu atp., nikoli kopec řízků s bramborem, masa s knedlíkem. Mám-li zaběhnout do oblasti vlastních zkušeností, setkával jsem se často s výrazem: "To si nedávé, bude teho kopec." Dostáváme zajímavý příklad frazému dialektizovaného, zde v nářečí hanáckém. A jde-li to s něčím z kopce, jako například s úrovní dnešní mluvené češtiny, máme další zajímavý frazém.
Přesuňme se trochu jinam, jako o dovolené, někdo má raději moře než hory, tak proč nerozebrat frazémy se slovem moře. Moře zde zase označuje velké množství něčeho, ale ne ve směru do výšky, ale do šíře. Opět můžeme říci moře úkolů, povinností, ale také moře piva (píva). Zde je primární sémantická složka zachována. Moře, součást vodstva, koresponduje s pivem jakožto tekutinou. Dlouhé í (hl. ve výslovnosti) je výsledkem dialektizace - zde je vliv prostředí nikoli náhodného - pražského, plzeňského a českobudějovického. Dalším zajímavým frazémem je moře času, zejména ve srovnání se svým anglickým protějškem a whale of a time. V češtině máme ve frazému výraz moře, v angličtině tvora v moři žijícího. Slovesným frazémem je např. být jako kapka/zrnko písku v moři. Zatímco kapka podle mne označuje spíše případ někoho/něčeho ztraceného mezi stejnými věcmi (lidmi), zrnko písku spíše něco malého ztraceného v obrovském množství jiné látky. Jestli rozumíte, jsem rád a přidám ještě frazém s adjektivem mořský - mořského vlka, zkušeného námořníka, zvyklého žít v krušných podmínkách - proto vlk.
Posledním slovem na rozebrání je jezero. Přiznám se, že jako první mne napadne básnické jezero slz, vzdechů aj. To ovšem není frazém, ale hyperbola, částečně metaforická, podle mne navíc i trochu hloupá. Jediný frazém, který mne v souvislosti s jezerem napadá, je anglický idiom go and jump in a lake, kterým rozčilený mluvčí posílá někoho hněvivě pryč. V češtině posíláme hněvivě lidi jinam - k čertu (ke všem čertům) (frazém náboženský), k šípku (frazém botanický), do Prčic (frazém toponymický) nebo pouze někam (frazém neurčitý). Hlavně aby to bylo hodně daleko. O dalších místech, kam lidi posíláme, se rozepisovat nebudu. Příště probereme řeku, rybník a přemístíme se opět na souš.
Prameny:
Daneš František a kol. (2010) Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha, Academia.
Parkinson Dilys a kol. (2006) Oxford Idioms. Oxford, Oxford University Press.
© Lingvisticko-literární listy